zpět současné letouny USAF

Současné americké vojenské letouny

NAVIGACE
HOME PAGE
Diskuse
Naše inzerce

Aukce.Military.cz


Boeing F/A-18E/F Super Hornet

připravil Jirka Wagner

U.S. Navy Maritime Strike Attack F/A-18 E/F Super Hornet je u US Navy nový, víceúčelový útočný stíhač dlouhého doletu, schopný operovat bez ohledu na povětrnostní podmínky stejně jako v noci. Je evoluční modernizací bojem prověřeného typu F/A-18 C/D (letouny prokázaly své schopnosti a univerzálnost při operaci Pouštní bouře, kdy navíc odolaly i zásahům střel země-vzduch). Super Hornet si svůj debut odbyl v září 1995 na Patuxent River Naval Air Station, Maryland. Nyní podstupuje všech deset prototypů rozsáhlý testovací program - sedm se podrobuje leteckým zkouškám, tři prodělávají pozemní testování. Nejvýznamnějšími se staly zkoušky na palubě letadlové lodi USS John C. Stennis (CVN-74) v lednu 1977 nedaleko pobřeží Floridy, jež obsahovaly mj. i starty s pomocí katapultu, přistávání se záchytným hákem a systém dalších různých prověrek nezbytných pro provoz na palubě lodi. Sériová výroba začala v prosinci 1998 a v únoru 1999 bylo od US Navy objednáno k 12 prvním letounům dalších třicet strojů. Celkový požadavek bude nejméně 545 letadel. Super Hornet je plně schopen provádět mise jak vůči protivníkovi ve vzduchu, tak vůči pozemním cílům, což znamená mj. získání vzdušné převahy, útoky ve dne nebo v noci při použití precizně naváděných zbraní, stíhací doprovody, přímou leteckou podporu, vyhledávání a ničení zařízení protivzdušné obrany, průzkum, vysunutou leteckou kontrolu i tankování za letu. F/A-18 E/F má větší dolet, zvýšenou odolnost, může nést těžší náklad a je uzpůsoben i pro zastavění budoucích systémů a technologií.

Oproti typům C/D může Super Hornet:

Další zlepšení:

Interiér kokpitu je vyhřívaný, klimatizovaný a je velmi podobný předcházejícím modelům Hornetu. Vystřelovací sedačky (nulová výška/nulová rychlost) jsou samozřejmé. Kokpit je vybaven třemi barevnými displeji a vyspělým průhledovým displejem HUD. V noci je na HUD promítán obraz z navigačního infračerveného zařízení (Nav FLIR), což umožňuje pilotovi, aby se díval dopředu stejně jako ve dne (pilot je rovněž vybaven brýlemi pro noční vidění). Uprostřed spodní části přístrojového panelu je monitor zobrazující pohyblivou barevnou digitální mapu. Letoun je vybaven radarem APG-73 s dokonalejším procesorem, větší kapacitou paměti a vyšší rychlostí zpracování dat oproti modelu APG-65 používanému u verzí F/A-18C/D. U.S. Navy věří, že F/A-18 Super Hornet je ten správný letoun ve správný čas. Jednosedadlový F/A-18E a dvousedadlový F/A-18F budou pokračovat v hrdé tradici Hornetů jako známka vysoké spolehlivosti, nenáročné údržby, vynikající odolnosti a efektivity operací US Navy. Testovací program slibuje, že Super Hornet bude leaderem amerického námořního letectva ve 21. století.

Boeing uzavřel obchod za 8,96 miliardy dolarů

Boeing uzavřel s US Navy kontrakt za 8,96 miliardy dolarů na dodávku 222 nových proudových stíhacích letadel F/A-18E/F. Stroje budou postaveny během příštích pěti let. Obchod se týká prvních letadel z celkového počtu 548 strojů, kterými chce US Navy nahradit svoje letouny F/A-18C a F-14. Jakkoli je takové posílení inventáře pro US Navy nezbytné, rozhodnutí o nákupu bylo velmi kritizováno lidmi, kteří tvrdí, že americké ozbrojené složky si nemohou dovolit současně kupovat Super Hornet pro US Navy, vyvíjet F-22 Raptor pro US Air Force a vyvíjet i F-35 pro Navy, Marine Corps a Air Force. Práce na nových letadlech budou rozděleny mezi firmou Boeing a jejího partnera Northrop Grumman, kdy 60% práce bude prováděno v St. Louis a 40% v Los Angeles v Kalifornii. První operační letka stíhaček F/A-18E/F má být umístěna na letadlové lodi USS Abraham Lincoln roku 2002 a všechna letadla zakoupená v rámci tohoto obchodu budou zařazena do služby do roku 2006. (16. června 2000, zdroj: Defence Systems Daily)  

Stručná charakteristika

Základní funkce víceúčelový útočný a stíhací letoun
Výrobce Boeing (dříve McDonnell Douglas); hlavní subdodavatel Northrop Grumman
Pohon dva dvouproudové motory General Electric F414-GE-400
Výkon 2x 22 000 lb 2x 97,86 kN
Délka 60 stop 1 palec 18,3 m
Výška 16 stop 4,88 m
Rozpětí 44 stop 8 palců 13,61 m
Hmotnost prázdná 30 000 lb 13 608 kg
max. vzletová 66 000 lb 29 937 kg
Max rychlost Mach 1,8 2148 km/h
Akční rádius 400 nám. mil 741 km
Dostup 50 000 stop 15 240 m
Posádka F/A18E: jeden, F/A18F: dva
Výzbroj Jeden vestavěný 20mm kanón M61A1 Vulcan; na jedenácti vnějších závěsnících řízené střely AIM-9 Sidewinder, AIM-7 Sparrow, AIM-120 AMRAAM, Harpoon, HARM, Shrike, SLAM, SLAM-ER, Walleye, Maverick; Joint Stand-Off Weapon (JSOW); Joint Direct Attack Munition (JDAM); pumy GBU-10, různé bomby všeobecného použití (Mk-76, BDU-48, Mk-82LD, Mk-82HD a Mk-84), neřízené rakety i odhazovatelné přídavné nádrže.
Cena jednoho stroje 35 miliónů dolarů
První let 29. listopadu 1995

Start F/A-18F z letiště továrny McDonnell Douglas plant, St. Louis, Mo. (2,4 MB)

První start F/A-18F z paluby letadlové lodi   USS John C. Stennis (1,6 MB)

 

Tiskové zprávy

Boeing vybral dodavatele IRST pro stíhačku F/A-18E Super Hornet / 2007-07-02

Boeing dodal námořnictvu přilbový zaměřovací systém pro dvoumístné SuperHornety / 2007-10-10

 

 


Pokud najdete v článku chyby, pište autorovi článku. Jeho jméno je uvedeno v záhlaví či na konci stránky.

V případě jiných dotazů, nápadů nebo problémů,  napište mail sem

Copyright © 2017 All Rights Reserved

Bez písemného souhlasu autorů není dovoleno využívat zveřejněné informace ke komerčním účelům.


Naše další stránky: Agile Factory | Experio | Beatles