NAVIGACE

HMS Berwick
připravil Michal Béza

Kategorie: Těžký křižník
Třída: Kent

HMS Berwick byla třetí jednotkou třídy Kent a byla postavena v loděnicích Fairfield v Govanu. Její kýl byl položen 15. září 1924, trup spuštěn na vodu 30. března 1926 a loď byla dokončena a uvedena do služby 12. června 1927.

Jednalo se o dlouhou štíhlou loď s maximální rychlostí 31,5 uzlu, ale především s ohromným akčním radiem více než 13 000 námořních mil. Její výzbroj tvořilo především osm kanónů ráže 203 mm (8"/50 cal) Mk16 uložených ve dvouhlavňových věžích. Jednalo se o poměrně přesné zbraně s dostřelem přes 28 kilometrů, na neklidném moři se však negativně projevovala špatná stabilita plavidla.
Sekundární výzbroj tvořily čtyři kanóny ráže 102 mm (4"/45cal) MkV, které byly ve třicátých letech nahrazeny osmi novými univerzálními kanóny MkXVI stejné ráže, uloženými ve dvouhlavňových věžích. Protileteckou výzbroj zpočátku zastávaly dva čtyřhlavňové kulometné komplety ráže 12,7mm. HMS Berwick prošla mezi červencem 1936 a prosincem 1937 rozsáhlou modernizací, při které byla zesílena pancéřová ochrana, doplněny dva osmihlavňové dvouliberní pom-pomy a příďový systém řízení palby byl nahrazen modelem DCT. Nástavba můstku byla poněkud snížena a velitelské prostory byly chráněny dalším pancéřem tloušťky 25 mm. Výzbroj byla doplněna o pět kanónů ráže 20 mm a byly instalovány radary typů 281 a 284.
V roce 1942 byly odstraněny kulomety ráže 12,7 mm a na jejich místo doplněno šest kanónů ráže 20 mm. Byl také přidán radar typ 273 a instalován letecký katapult a vybavení pro nesení palubního letounu. V roce 1943 pak bylo sedm kanónů ráže 20 mm nahrazeno dvouhlavňovými komplety stejné ráže a v roce 1944 byly sejmuty zbývající jednohlavňové kanóny ráže 20 mm až na dva.

Pohon plavidla tvořilo osm bubnových kotlů Admiralty-3 a na rozdíl od ostatních jednotek třídy, byla Berwick vybavena čtyřmi parními turbínami Brown-Curtis.

     

HMS Berwick se po uvedení do služby připojila k britské východní flotile a do roku 1936 sloužila na základně China Station. V roce 1936 krátce zavítala do vod Středozemního moře a poté podstoupila přestavbu a modernizaci, která probíhala v letech 1937-38. V roce 1939 se loď připojila k osmé křižníkové eskadře ve východo-indickém oceánu. Od září téhož roku byla pověřena dohledem nad konvoji v Atlantiku a později se připojila k nově zformované skupině "Force F" (spolu s HMS York), která měla za cíl vypátrat německá korzárská plavidla. K žádnému střetnutí s německým korzárem nedošlo, ale v březnu 1940 zajala v Dánském průlivu dvojici obchodních lodí Wolfsburg a Uruguay, které se snažily uniknout blokádě. Od dubna 1940 se HMS Berwick podílela na Norské kampani, ale ke konci roku byla převelena do Středozemního moře, kde se 7. listopadu připojila u Gibraltaru ke svazu "Force H". Na tomto bojišti se účastnila mnoha akcí, mimo jiné námořní operace u mysu Spartivento, prováděla krytí útoku na přístav Tarent a také doprovázela transporty spojeneckých jednotek do Řecka.
Dne 24. listopadu 1940 bylo rozhodnuto zformovat svaz "Force K", skládající se z křižníků HMS Berwick, HMS Norfolk a letadlové lodi HMS Formidable, jehož cílem bylo dopadení a potopení německého korzára Admiral Scheer. HMS Berwick se nikdy k tomuto uskupení fakticky nepřipojila, ale když v prosinci 1940 doprovázela konvoj WS5a, byla britská skupina dne 26. prosince u Azorských ostrovů napadena německým korzárem Admiral Hipper a HMS Berwick utržila čtyři zásahy z děl tohoto těžkého křižníku. Po tomto střetnutí se musela vydat do Británie kvůli opravám, které se protáhly až do června 1941. Po zbytek roku sloužila v domovské Home Fleet.
V únoru 1942 se HMS Berwick zapojila do akcí, které měly za cíl potopení německé bitevní lodě Tripitz. V letech 1943 a 1944 pak doprovázela sovětské zásobovací konvoje v severním ledovém oceánu a v letech 1944 a 1945 podporovala útoky letounů z letadlových lodí jak proti bitevní lodi Tirpitz tak proti norskému pobřeží.
Po válce byla HMS Berwick vyřazena z válečného námořnictva v roce 1946 a dne 15. června 1948 byla prodána společnosti BISCO. Rozřezána byla na vrakovišti společnosti Hughes Bolkow v severoanglickém přístavním městě Blyth, kam dorazila 12. července 1948.

 

Technicko-Taktická Data: