zpět válečné lodě II. světové války

Válečné lodě II. světové války

NAVIGACE
HOME PAGE
Diskuse
Naše inzerce

Americké těžké křižníky

USS Indianapolis (CA-35)
připravil Michal Béza

Kategorie: Těžký křižník
Třída:
Portland

USS Indianapolis byla druhou a poslední jednotkou třídy Portland. Konstrukčně vycházela z předcházející třídy Northampton a vyznačovala se především zlepšenou pancéřovou ochranou. Loď byla postavena v loděnicích New York Shipbuilding, kde byl 31. března 1930 položen kýl. Dne 7. listopadu 1931 byl trup spuštěn na vodu a 15. listopadu 1932 byla loď uvedena do služby (tedy o tři měsíce dříve než USS Portland).

Jako hlavní výzbroj nesla Indianapolis devět kanónů ráže 203mm/55 cal. umístěných v lehkých trojhlavňových věžích. Tato děla byla doplněna 127 mm kanóny určenými především proti lehce pancéřovaným plavidlům. Protileteckou výzbroj zajišťovaly čtyřhlavňové komplety ráže 27,94 mm a několik 20 mm kanónů. V polovině trupu byly umístěny dva katapulty a u zadního komínu byl hangár až pro 4 letouny. Pohon zajišťovalo osm naftových kotlů Yarrow a čtyři Parsonsovy turbíny. Loď byla vybavena jako štábní. Ačkoli byly lodě třídy Portland lépe pancéřovány než předcházející třída, protitorpédová ochrana byla slabá, což se stalo Indianapolis osudným.

Po uvedení do služby působila USS Indianapolis jako vlajková loď průzkumných jednotek Scouting force a také jako vlajková loď 4 křižníkové divize.
V den napadení Pearl Harboru 7. prosince 1941 byla přiřazena ke svazu TF 12, ale když dorazila 13. prosince do Pearl Harboru, byla převelena k TF 11. Na počátku roku 1942 působila USS Indianapolis v jižním Pacifiku a u Nové Guinei, kde poskytovala krytí nosičům USS Saratoga a USS Lexington. Počátek léta 1942 strávila USS Indianapolis v loděnicích Mare Island, kde byla vystrojena a poté působila jako doprovod konvojů do Austrálie a následně na Aleutské souostroví. Zde v srpnu 1942 bombardovala pobřeží ostrova Kiska a potopila nepřátelskou muniční loď. V oblasti zůstala do poloviny roku 1943, kdy se vrátila do Mare Island k opětovnému vystrojení.
V říjnu se pak připojila v Pearl Harboru k pátému loďstvu a stala se jeho vlajkovou lodí. V následujícím měsíci se podílela na dobývání Gilbertových ostrovů a ostřelovala Tarawu a Makin. V roce 1944 se zúčastnila všech významných střetnutí, ať už to bylo u Marshallových ostrovů, kde bombardovala Kwajalein, podpora invaze na Saipan v Šalamounově souostroví nebo bitvy o Filipínské moře a dobývání Tinianu a Guamu v Karolínském souostroví.
Následovalo další vystrojení a poté se USS Indianapolis připojila ke spojeneckým silám u ostrůvku Iwo Jima, odkud doprovázela dva útoky letadlových lodí na Japonské souostroví. Při bojích u Okinawy byla 31. března zasažena letounem kamikaze, který způsobil poškození lodních hřídelů a křižník byl nucen se vrátit do USA kvůli opravám. Opravy probíhaly v červnu a červenci.

V červenci 1945 byla USS Indianapolis pověřena přísně tajnou misí - přepravit součásti první americké jaderné bomby na ostrov Tinian, odkud ji bombardér B-29 z 509. smíšené skupiny svrhl na Hirošimu. Indianapolis tuto misi bezproblémově splnila a následně dostala rozkaz, aby se připojila k invazní flotile v zálivu Leyte. Indianapolis vyplula 29. července 1945 a kapitán lodi McVay dostal rozkaz po dobu plavby křižovat, aby se vyhnul ponorkám, ale rozhodl se pro přímou plavbu, která byla podle jeho názoru v noci bezpečná a mnohem rychlejší. Po půlnoci dne 30.7.1945 se však vyjasnilo a křižník byl spatřen japonskou ponorkou I-58 kapitána Hašimota. V 00:14 hodin byla odpálena dvě torpéda, která rozervala trup lodi a ta se rychle potopila. Z 1196 mužů, kteří se nacházeli na palubě se přibližně 900 ocitlo ve vodě. Vzhledem k utajení mise nebyla loď v cíli plavby očekávána a nebylo po ní ani vyhlášeno pátrání. Na nešťastníky zatím útočili žraloci. Teprve čtvrtý den po potopení lodi zahlédl trosky lodi a záchranné čluny letoun PV-1 Ventura, který přivolal létající člun Catalina a torpédoborec USS Cecil Doyle. Pilot letounu Catalina přes zákaz přistál, posbíral 56 trosečníků a čekal na torpédoborec. Ze všech členů posádky přežilo potopení Indianapolis a útoky žraloků pouze 317.

USS Indianapolis byla poslední velkou válečnou lodí, kterou Američané ztratili ve Druhé světové válce. Kapitán McVay byl po válce souzen za ztrátu lodi.

Technicko -Taktická Data:

Délka celková 185,93 m
Délka při čáře ponoru 180,44 m
Šířka 20,12 m
Ponor 6,4 m
Výtlak standardní 10 258 t
Výtlak maximální 12 775 t
Výzbroj 9 x 203 mm (3x3)
8 x 127 mm (8x1)
Pancéřování boky 76 mm, paluba 63 mm
Max. rychlost 32,5 uzlu
Pohon 8 kotlů Yarrow
4 turbíny Parsons
Výkon 107 000 ks
Akční rádius 10 000 nm. při 15 uzlech
Zásoba paliva 2 125 t
Letouny 4
Katapulty 2
Posádka 807 mužů
Uvedena do služby 15. listopadu 1932
Potopena / vyřazena 30. července 1945

 


Pokud najdete v článku chyby, pište autorovi článku. Jeho jméno je uvedeno v záhlaví či na konci stránky.

V případě jiných dotazů, nápadů nebo problémů,  napište mail sem

Copyright © 2017 All Rights Reserved

Bez písemného souhlasu autorů není dovoleno využívat zveřejněné informace ke komerčním účelům.


Naše další stránky: Agile Factory | Experio | Beatles