zpět válečné lodě II. světové války

Válečné lodě II. světové války

NAVIGACE
HOME PAGE
Diskuse
Naše inzerce

Aukce.Military.cz


HMS King George V
připravil Michal Béza

Kategorie: Bitevní loď
Třída: King George V

V polovině třicátých let se Britové museli vypořádat s novou situací na světových mořích. Jejich obavy plynuly především z masivního zbrojení fašistických mocností Osy. V roce 1934 Japonsko vypovědělo tzv. Washingtonskou dohodu omezující námořní zbrojení, v roce 1935 si Německo vymohlo ústupek z Versailleské smlouvy v podobě třetinové tonáže válečného loďstva oproti Britům a v roce 1936 byla dokonce na tzv. Londýnské konferenci zrušena jakákoli omezení týkající se výtlaku a výzbroje jednotlivých loďstev.
A tak v době, kdy Německo spouštělo na vodu nové bitevní lodě Scharnhost a Geisenau, Itálie lodě Littorio a Vittorio Veneto, Francie lodě Dunkerque a Strassbourg, se stavbou obřích kolosů s kanóny ráže 406 mm respektive 456 mm začali v USA i Japonsku, stará dobrá Anglie stála před úkolem zachránit ze svého někdejšího postavení první námořní mocnosti světa, co se dá. Požadavky přitom byly jasné - rychlost blízká třiceti uzlům, výzbroj alespoň na úrovni děl ráže 350 mm, silná protiletadlová výzbroj a velký akční rádius.

Už při projednávání projektu se však vyskytlo množství připomínek ze strany vládních míst i námořního štábu. Diskutovalo se o pojetí hlavních dělostřeleckých věží (zda tříhlavňové či čtyřhlavňové), o středním dělostřelectvu, zda dát přednost jeho použití proti torpédoborcům nebo proti letadlům apod. Konstrukční práce na nové třídě bitevních lodí byly svěřeny zkušeným inženýrům W.G. Sandersovi a H. S. Pengellymu, přičemž dohled nad projektem a stavbou převzali sir Arthur Johns a sir Stanley Goodall.

První dvě lodě, HMS King George V. a HMS Prince of Wales,  byly založeny v lednu 1937 v loděnicích Vickers-Armstrong a Cammell Laird. Na vodu byly spuštěny 21. února, respektive 3. května 1939 a do služby byly zařazeny v prosinci 1940.

Podobně jako pro italské či americké typy byly i pro britské bitevní lodě třídy King George V. typickým rozpoznávacím znakem dva komíny. Přednímu předcházela mohutná nástavba velitelského stanoviště a dvojice poněkud atypických dělostřeleckých věží hlavní baterie. Přední věž "A" měla totiž po čtyřech kanónech ráže 356 mm, zatímco věž "B" pouze dva. Čtyřmi kanóny pak byla opět vybavena zadní věž "C". Velká dělostřelecká věž měla hmotnost 1 550 tun, menší 900 tun, hmotnost salvy činila 7 tun a každé dělo mohlo vystřelit dvakrát za minutu. Největší dostřel byl na hranici 36 km, při elevaci 13 stupňů činil asi 15 km. Zajímavou novinkou bylo šestnáct univerzálních kanónů střední ráže 136 mm. Protileteckou obranu tvořily 64 protiletadlové pom-pomy a variabilně deset AA-kanónů Bofors ráže 40 mm nebo deset kanónů Oerlikon ráže 20 mm.

Nemalá pozornost se soustředila na pancéřovou ochranu, na kterou byla obětována plná třetina výtlaku a jejíž síla se na pohled jevila větší než u jiných lodí této třídy. Konstruktéry vedla zejména snaha vyloučit co nejvíce riziko následků při zásahu palivových nádrží. Během služby se však ukázalo jako nedostatečné pancéřování paluby a rovněž protitorpédová ochrana. Tloušťka pancéře činila u věží a barbet 400 mm, boční pás byl silný 375 mm a pancéřování paluby bylo tloušťky 127 - 152 mm.

Strojovna lodi zahrnovala čtyři kotelny s osmi kotli, čtyři pohonná oddělení se čtyřmi turbínami a samostatné oddělení pro kondenzátory, hydrauliku a dynama. Celkový výkon pohonného ústrojí dosahoval až 91 875 kW, při nichž bylo možno dosáhnout maximální rychlosti 27,5 uzlu. Stálý maximální výkon však činil pouze 80 850 kW, a proto byla i rychlost o dva uzly nižší.

Během války se pak několikrát měnil vzhled lodi podle charakteru a místa válčistě, ale také podle úkolů, které loď plnila. Měněn byl bojový nátěr, změn doznaly i různé nástavby. To se týkalo například prostoru pro katapult hydroplánu mezi komíny. V době, kdy lodi stále častěji operovaly ve svazech s nosiči letounů, byl tento prostor zpravidla vyhrazen záchranným člunům.

 

HMS King George V. ještě v lednu 1940, před svým oficiálním uvedením do služby, přepravil do USA nového velvyslance lorda Halifaxe a na zpáteční cestě doprovodil konvoj lodí. V březnu 1941 zajišťoval akci speciálního výsadku na Lofotských ostrovech a pátral po německé lodi Scharnhorst. V dubnu se pak jako vlajková loď admirála Johna C. Toveye aktivně podílel na pronásledování bitevní lodi Bismarck a v prosinci 1941 napadl nepřátelské lodi ve fjordu Glom. Zúčastnil se pátrání po německém korzárském křižníku Admiral Scheer a byl lehce poškozen při srážce s torpédoborcem Punjabi. Na přelomu let 1942 a 1943 doprovázel konvoje do Sovětského Svazu, od roku 1943 operoval ve Středomoří a v závěru Druhé Světové Války se objevil v Tichomoří.

Konec kariéry lodi King George V. byl typický pro tento druh válečných plavidel. Po roce 1945 byla chápána jako překonaná a v roce 1957 šla do šrotu.

 
 

    Technicko-Taktická Data:

Celková délka 227 m
Délka mezi svislicemi 213,4 m
Šířka 31,4 m
Ponor 10,7 m
Výtlak standardní 36 750 t
Výtlak maximální 44 460 t
Výzbroj 10 x 356 mm (2x4,1x2)
16 x 132 mm DP (8x2)
64 x  AA pom-pom
10 x 40 mm AA Bofors nebo
20 mm Oerlikon
Max. rychlost 27 uzlů
Pohon 8 x kotel
4 x parní turbíny
Výkon 91 875 kW
Zásoba paliva 3 842 t
Akční rádius 15 000 nám. mil při rychlosti 10 uzlů
Posádka 1 640 mužů
Zařazena do služby prosinec 1940
Vyřazena ze služby 1957

 

 


Pokud najdete v článku chyby, pište autorovi článku. Jeho jméno je uvedeno v záhlaví či na konci stránky.

V případě jiných dotazů, nápadů nebo problémů,  napište mail sem

Copyright © 2016 All Rights Reserved

Bez písemného souhlasu autorů není dovoleno využívat zveřejněné informace ke komerčním účelům.


Naše další stránky: Agile Factory | Experio | Beatles